Úspěchem je každý mililitr mléka, který vypije

Velmi často se maminky setkávají s tvrzením o tom, že pro nezralé miminko je kojení namáhavé a "nemá sílu sát". Toto tvrzení je omyl.

Nezralé dítě není bezmocná bytůstka, ale je to malý člověk, který dokáže velmi ovlivňovat své pečovatelské okolí, má škálu signálů těla, mimiky a pláče, kterými sděluje citlivému pozorovateli „své přání“ a biologické potřeby. Mezi základní potřebu patří příjem potravy.

Je potřeba vědět, že přikládání k prsu a kojení je jednou z cest, kterou dítě pozvolna dozrává do termínu porodu. Kojení není jen „plné bříško“, ale jde o těsnou vzájemnou blízkost. Nedonošeňátko mělo několik týdnů spočívat v klidu maminčina těla a zrát ve všech dovednostech k termínu porodu. Křehkost předčasného narození je komplexní. Dítě není nachystané na podněty vnějšího, našeho světa a na podněty JIPu. Dítě má jiné vjemy, než jaké by prožívalo v děloze. To narušuje důležité procesy zrání a  výživu. Co nejčastějším a  těsným kontaktem dostává miminko ty nejsprávnější informace o „bezpečí“ a informace o tom, jak se pokoušet prs hledat.

Matčino tělo je pro dítě důležitým podnětem, který v čase umožní postupný soulad všech novorozeneckých reflexů. K základním reflexům (i nezralé-ho dítěte) patří celá škála pohybů, které vedou k  nalezení a  uchopení bradavky a sání. Jde o aktivitu dítěte. Je to pohyb dítěte bříškem a hrudí po matce a pohyb ručkama a pusinkou po prsu. Jde o děje aktivní, cílesměrné a dobře strukturované. I velmi nezralé dítě může být do jisté míry velmi aktivní při hledání zdroje potravy – mámina prsu. Je potřeba ale vystihnout připravenost dítěte k příjmu stravy, redukovat nepříjemné podněty a respektovat jeho rytmus a tempo. Je potřeba vědět a rozumět tomu, že nezralé dítě zdokonaluje soulad mezi sáním, dechem a polykáním v čase jdoucím ke zralosti. Je patrný veliký rozdíl mezi dítětem, které se snaží o tzv. „samo přisátí“ na těle mámy a  dítětem, kterému je pasivně v poloze na zádech do úst vložen dudlík lahve.

Pokud se ponechá dítěti jeho vlastní aktivita, posilují se v jeho čase všechny vývojově vázané, programované dovednosti. Mazlením a plazením po hrudi maminky zvyšuje miminko hladinu hormonu oxytocinu. Ten je zásadně nutný pro uvolnění mléka a formování „rodičovského lásky plného“ vnímání dítěte. Kojení nezralého dítěte přichází v čase. Důležité je respektování přirozených vývojových kroků. Pokud jim maminka a  ošetřující rozumí, dítě k  efektivnímu sání a plnému kojení dozraje. Nastartování a úspěšné pokračování laktace u maminek, které porodily předčasně, není jen záležitostí odsátých mililitrů, ale (především) utvářením společné cesty mámy a dítěte.

Nedostatek mléka? „Máte mléka málo… netrapte se s  tím, nemá cenu kojit…“ Velmi často maminky nezralých miminek slyší tuto rádoby útěšnou a pomáhající větu. Předčasný porod je velký pocit selhání a bolest, se kterou se maminky budou vyrovnávat týdny až léta. Velmi, velmi se snaží odsávat mléko a činit vše vývojově důležité pro miminko v touze rozkojit se. Ale mléka někdy plně nestačí pro potřebu rostoucího „nezralečka“. To vede u maminek k dalšímu pocitu selhání. Je potřeba vědět, že stres zasahuje do zrání rodičovské sounáležitosti i  kojení. Pokud se kojení nerozběhne naplno, není to selhání. Úspěch je každých několik ml mléka, které dítě pije. Kojení (ani u donošených) nelze vytrhnout z kontextu celého mateřského chování a postupného sbližování se s dítětem. I když je kojení a přikládání zdánlivě neefektivní, velmi se vyplatí pro každou chvíli mazlivého kontaktu. Měly by to být chvilky, kdy se trochu zpomalí čas a dítě si odžívá strasti minulých týdnů a dokončuje své zrání. I když odsávání zabere něco času, velmi se vyplatí. Každá kapka mléka má velký význam pro imunitní zrání dítěte a jeho časnou i dlouhodobou nemocnost.

autor: MUDr. Mgr. Magdalena Chvílová Weberová – Neonatologické oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod
článek z časopisu Nejste v tom sami