Zvolené téma obsahuje celkem 1 odpověď. Do diskuze (2 účastníci) se naposledy zapojil uživatel  Mgr. Anna Jahnová a poslední změna je stará 2 roky, 10 měsíců.

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 2 příspěvky - 1. až 2. (z celkem 2)
  • Autor
    Příspěvky
  • #2358

    Dana
    Účastník

    Dobrý den,
    mám nedonošenou dcerku (23+4, 560g), nyní 2 roky korigovaně. Všechno krásně dohnala, mluví lépe než mnozí vrstevníci, je drobnější, cvičí Vojtovku (1 cvik). Všímám si ale, že u ničeho nevydrží, přebíhá mezi hračkami, mezi knížkami (z každé si nechá přečíst 2 strany a sahá po jiné). Jsou ale věci, u kterých vcelku vydrží (spolupracovat u vaření, mytí nádobí, přelévání vody odněkud někam, …). Párkrát jsem byli i v Montessorri dílničce a tam u některých aktivit vydrží dlouho, ale většinu po pár minutách, někdy vteřinách rozmetá a jde od toho.
    Chci se zeptat, zda lze nějakým způsobem pozornost a soustředění trénovat (je mi jasné, že teď je na jakoukoli diagnózu ještě brzy, ale i kdyby v budoucnu byla, tak jestli lze alespoň trošku přispět k rozvoji).

    Díky.
    Dana B.

    #2367

    Mgr. Anna Jahnová
    Účastník

    Dobrý den paní Dano,
    ráda bych Vás povzbudila v tom, že chování Vaší dcerky je zcela k anamnestickým údajům a věku přirozené a spontánní.
    Děti ve 2 letech objevují svět, více si uvědomují svoji vlastní vůli a chovají se podle vlastního přání.
    Vaše dcerka dokáže spoustu dovedností, u činnosti, kterou si sama vybere, dlouho vydrží, činnost ji baví a těší a dokáže se na ni soustředit. Činnost, která je nová, která ji nezaujme nebo se jí nedaří, rychle ukončí.
    Pozornost a soustředění se dá zcela přirozeným způsobem už u dětí raného věku rozvíjet tak, že my dospělí jdeme dětem příkladem, dítě doprovázíme a povzbuzujeme; že se společně věnujeme jen jedné činnosti, kterou začneme a také dokončíme; že děti obecně učíme, že každá situace v životě má svůj začátek, průběh a konec. A trváme na tom. Souvisí s tím pravidla a rituály v každodenním životě dítěte, vysvětlování situací dítěti s tím, že s ním navážeme oční kontakt, změníme polohu těla tak, že se k dítěti snížíme (čupneme si nebo si dítě posadíme na klín) a vysvětlujeme, popisujeme konkrétní situaci a také chválíme. Tím vším pozitivně ovlivňujeme sociální chování a pozornost a soustředění dítěte. Prakticky je vhodné dětem pořídit, vedle jídelní židličky, židličku a stoleček, kde si dítě bude jen hrát a bude vykonávat určité činnosti (číst si, malovat, skládat puzzle), dítě se tak formou hry naučí, že některé činnosti se dělají v klidu, na jednom místě a z počátku v doprovodu dospělé osoby; je také důležité dítěti ukázat, jak si s hračkou hrát, co hračka vlastně umí, jaký máme cíl hry; taková řízená hra by mohla trvat jen pár minut denně.
    Už Vaším dotazem přispíváte k přirozenému vývoji Vaší dcerky, protože se nad jejím chováním zamýšlíte a hledáte nové způsoby přístupu k dcerce. Její chování je vzhledem k jejímu věku přirozené, je potřeba jí nechat vlastní prostor a mít na paměti, že „méně je někdy více“.

    Přeji Vám hodně štěstí,
    Hana Jahnová

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 2 příspěvky - 1. až 2. (z celkem 2)

Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.